Daniela Iraschko

Rakouská skokanka na lyžích, narozena 21. listopadu 1983 v Eisenerz.
Ski club: WSV Eisenerz
Osobní web: daniela-iraschko.at.tf (deutsch)
Skáče na lyžích značky Fischer

V současné době žije v Innsbrucku, svobodná, hraje rakouskou fotbalovou 1. ligu žen, ráda jezdí na kolečkových bruslích, Daniela je bývalou spolužačkou neméně úspěšného rakouského reprezentanta ve skoku na lyžích, Andrease Koflera ze Stamsu. Je známá svými neustálými změnami vlasové barvy a průbojným, až agresívním stylem ve sportu i mimo něj. Jako pvní žena dne 29. února 2003 přelétla v Kulmu během tréninku na Světový pohár hranici 200 m.

2004/2005 (CoC): celkově 3. místo
2005/2006 (CoC): celkově 7. místo
2006/2007 (CoC): celkově 4. místo
2007/2008 (CoC): celkově 2. místo
2008/2009 (CoC): celkově 2. místo

Daniela Iraschko skoky na lyžích miluje a údajně nezná strach. "Respekt, ten ano, ale strach ne. Když člověk po odrazu ví, že to bude pěkný skok, když cítí, jak mu lyže přijdou a že poletí daleko, je to nádherný pocit," říká.
Skokanský vzor subtilní Rakušanka nemá, obdivuje však sportovní legendu s českými kořeny, Martinu Navrátilovou."Vážím si jí nejen pro její nesmírné úspěchy. Vím, že musela odejít z Československa, je to velká žena," říká s obdivem.

(ID)

  Lindsey Van

Americká skokanka na lyžích, narozena 27. listopadu 1984 v Detroitu (Michigan).
Ski club: National Sports Foundation
Osobní web: lindseyvan.wordpress.com (english)
Skáče na lyžích značky Rossignol

Současným domovem Lindsey Van je mormonský kraj na úbočích Skalistých hor v Park City ve státě Utah, kde tato dívka navštěvuje v nedaleké metropoli rovněž vysokoškolské studium University of Utah. Park City je totiž jedno z mnoha luxusních lyžařských středisek v blízkém okolí hlavního města Utahu – Salt Lake City, v němž se uskutečnily předposlední, XIX. zimní olympijské hry, pořádané v roce 2002. Názvy těchto lyžařských středisek jsou světovými pojmy té nejvyšší kategorie a v každém roce alespoň jedno z nich hostí nějaké významné celosvětové klání. V březnu letošního roku se čtyřiadvacetiletá Lindsey Van stává vítězkou historicky prvního oficiálního Mistrovství světa ve skoku na lyžích žen, konaném v Liberci v České republice (2009). Ve své rodné zemi, přesněji v severských oblastech USA, je tato čerstvá světová šampiónka 13ti násobnou držitelkou severoamerických mistrovských titulů.

2004/2005 (CoC): celkově 2. místo
2005/2006 (CoC): celkově 2. místo
2006/2007 (CoC): celkově 3. místo
2007/2008 (CoC): celkově 6. místo
2008/2009 (CoC): celkově 4. místo

Lindsey začínala s alpskými disciplínami, ale jako sedmiletá si prvně skočila z můstku a sjezdovkám dala vale. Ráda jezdí na vodních lyžích a fotografuje, sportovním vzorem této první světové šampiónky ve skoku na lyžích je Lance Armstrong, pěstuje jógu, poslouchá klasickou rockovou (metalovou) hudbu a sleduje filmovou tvorbu.

Ve třinácti letech započíná mladičká Lil lobbovat u Mezinárodního olympijského výboru s požadavkem, který má zajistit ženám účast na zimních olympijských hrách v Salt Lake City (2002) a později i Turíně (2006)... což však olympijský výbor zamítnul. Zklamaná, avšak neodrazená sportovkyně nadále sbírá své vítězné tituly a získává mimojiné bronzovou medaili na Mistrovství světa juniorů v Norsku (2004), kde je ženský skok představen pouze jako demonstrační akce.

Lindsey se řadí mezi nejvýznaměnjší skokanky v seriálech Kontinentálního poháru uplynulých let, s impozantními 171 metry je držitelkou amerického národního rekordu. Po ukončení vynikající sezóny 2005/2006 Lindsey Van zvažuje a podniká první kroky k možnosti zařazení ženského skoku na lyžích na XXI. zimních olympijských hrách, pořádaných v roce 2010 v kanadském Vancouveru, a řeší tak se svými kolegyněmi nadále frustrující situaci v rámci své – donedávna ryze mužské sportovní disciplíny... i za cenu soudního sporu s Mezinárodním olympijským výborem, který proběhnul 20. dubna letošního roku na půdě Nejvyššího soudu v Britské Kolumbii. Zveřejnění výsledků soudního sporu očekáváme v nejbližších dnech.

(ID)

  Anette Sagen

Norská skokanka na lyžích, narozena 10. ledna 1985 v Gulljordu.
Ski club: Remma IL
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Fischer

Anette Sagen pochází z kolébky skokanského sportu – z Norska, kde v současné době žije v Heimdalu. Je považována za jednu z nejlepších skokanek všech dob. V roce 2004 si Anette získává poměrně velkou pozornost médií, když je jí odepírána možnost účasti na K 185 ve Vikersundu, nehledě na Anettiny dosavadní výsledky a schopnosti. Tato událost se nese v duchu vleklého dilema, zda jsou ženy a mladé dívky pro skoky na technicky náročných můstcích dostatečně způsobilé. Celé téma konfliktu se později překlápí do obecné polemiky o právech žen ve sportu. Na velkém můstku ve Vikersundu však Anette dne 6. března 2004 přesto dosahuje svého nejdelšího skoku v kariéře – 174 metrů.

2004/2005 (CoC): celkově 1. místo
2005/2006 (CoC): celkově 1. místo
2006/2007 (CoC): celkově 1. místo
2007/2008 (CoC): celkově 1. místo
2008/2009 (CoC): celkově 1. místo

Ke skoku na lyžích mladou Anettu přivedl otec přibližně v 10ti letech, sám bývalý norský skokan na lyžích. Anetta ráda čte, píše články do místních novin, v hudební škole studovala 5 let hru na flétnu, hraje golf a ženský fotbal, věnuje se parašutismu a zejména střemhlavým letům. Na historicky prvním oficiálním Mistrovství světa v ženském skoku na lyžích v českém Liberci v roce 2009 získala tato mimořádně úspěšná norská sportovkyně bronzovou medaili.

......................................................................
A jen tak mimochodem... přestože se svým způsobem jedná o "veteránku" ženského skoku na lyžích, dodnes krásná Anette ve svých čtyřiadvaceti letech zcela jistě aspiruje na jedno z nejpůvabnějších stvoření ve svém sportovním hájemství, i v rámci mimořádně velké konkurence podstatně mladších děvčat :o)

(ID)

  Ulrike Graessler

Německá skokanka na lyžích, narozena 17. května 1987 v Eilenburgu.
Ski club: VSC Klingenthal
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Elan

Ulrike Graessler vyrůstala v Eilenburgu se svým starším bratrem Axelem, který ji záhy přivádí k zájmu o skoky na můstcích s umělým povrchem. V jejích třinácti letech se rodina Graesslerů stěhuje do Klingenthalu, kde mladá Uli poprvé okouší skok na přírodním sněhu. V německých národních soutěžích se však pohybovala již od svých 8 let. Na mezinárodní skokanskou scénu vstupuje v roce 2001 v seriálu Ladies Grand Prix, v roce 2003 získává stříbrnou medaili na Evropském festivalu mládeže. V rámci Kontinentálního poháru žen (CoC) debutovala podobně jako ostatní přední skokanky na historicky prvním mítingu CoC v americkém Park City (Utah) 23. července 2004, tehdy jako desátá v pořadí. O rok později (2005) v Oberaudorfu již Ulrike dosahuje se svým druhým nejlepším celkovým hodnocením na stupně vítězů, když Uli v obou kolech přeplachtila jen o několik metrů jedinečná a skvělá norská rivalka Anette Sagen.

2004/2005 (CoC): celkově 6. místo
2005/2006 (CoC): celkově 10. místo
2006/2007 (CoC): celkově 2. místo
2007/2008 (CoC): celkově 10. místo
2008/2009 (CoC): celkově 3. místo

Ulrike Graessler je držitelkou stříbrné medaile z historicky prvního Mistrovství světa ve skoku na lyžích žen, které se konalo na naší české domácí půdě v Liberci v roce 2009. Jedná se o vynikající a doposud životní úspěch relativně mladé německé skokanky, která však svoji skokanskou formu nadále stabilně potvrzuje dosahováním na stupně vítězů v rámci Kontinentálního poháru žen i v letošním roce.

(ID)

  Nata De Leeuw

Kanadská skokanka na lyžích, narozena 2. února 1991 v Calgary.
Ski club: Altius Nordic Ski Club
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Germina

(text bude doplněn)...

  Atsuko Tanaka

Kanadská skokanka na lyžích, narozena 25. ledna 1992 v Calgary.
Ski club: Altius Nordic Ski Club
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Atomic a Germina

(text bude doplněn)...

  Ayumi Watase

Japonská skokanka na lyžích, narozena 18. července 1984 v Sapporu (Hokkaido).
Ski club: ROYCE' Ski Team
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Fischer

(text bude doplněn)...

  Izumi Yamada

Japonská skokanka na lyžích, narozena 28. srpna 1978 v Sapporu (Hokkaido).
Ski club: Royce' Ski Team
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Fischer

(text bude doplněn)...

  Jenna Mohr

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Jacqueline Seifriedsberger

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Jiří Raška

Jiří Raška, narozen 4. února 1941 ve Frenštátě pod Radhoštěm, je nejslavnější český skokan na lyžích, olympijský vítěz a český lyžař století.

Jeho otec zemřel na leukemii, když bylo Jiřímu Raškovi devět let, a matka tak musela sama vychovávat čtyři děti. Raškova záliba v zimních sportech nebyla překvapivá: "U nás se říkalo, že se tam děti rodí s lyžema na nohou," vzpomíná Raška v jednom z rozhovorů. Bratranec a strýc, aktivní skokani, ho přivedli k jeho budoucí hvězdné disciplíně. Raška ovšem pěstoval i řadu jiných sportů (od fotbalu přes cyklisitku po házenou).

Jako mladý skokan se dostal do legendární party kolem trenéra Zdeňka Remsy, jíž se říkalo Remsa Boys. Když hrozilo, že Raškovu kariéru zbrzdí vojenská služba na Šumavě, Remsa si ho nechal převelet do vojenského klubu Dukla Liberec. V roce 1964 odjel na ZOH do Innsbrucku, ale plnil pouze roli náhradníka. Sledoval zde boj Josefa Matouše, který po prvním kole vedl a mohl se stát prvním českým vítězem na zimních olympijských hrách, ale nakonec skončil bez medaile. Raška se v podobné situaci ocitl za čtyři roky.

Díky čtvrtému místu na MS 1966 a druhé příčce na Intersport turné o rok později odjížděl na ZOH 1968 v Grenoble jako jeden z favoritů. Sám doufal v umístění do pátého místa a i desátou příčku by nepovažoval za zklamání. Spisovatel Ota Pavel popsal jeho skok v závodě na středním můstku takto: "Byl to nádherný let v nekonečném tichu, který trval kratičký lidský věk. Malíř a redaktor Ota Mašek skoro omdlel, fotoreportér Jarda Skála přestal fotografovat. Trenér Remsa si omýval obličej sněhem a písklavý skokan Nor Wirkola přestal pískat. " Raška skočil 79 metrů, což sice bylo o metr méně než v případě Rakušana Baldura Preimla, avšak díky lepšímu stylu po prvním kole vedl. Při druhém skoku netrefil odraz a přidal jen 72,5 metru, ale prvenství uhájil – Jiří Raška se stal prvním českým vítězem na ZOH v historii. K tomu přidal stříbro z velkém můstku, kde jej porazil pouze Rus Vladimír Bělousov.

Týž rok dokázal vyhrát šest závodů v řadě. Na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách na něj přišlo sto tisíc diváků. Obsadil druhou příčku na velkém a osmou příčku na středním můstku.

V roce 1969 se na jeden den stává i světovým rekordmanem. Na novém můstku v Planici skočil 164 metrů a o čtyři metry tak překonává den starý rekord svého velkého soka, Nora Björna Wirkoly. Nicméně hned následující den mu rekord bere Manfred Wolf (165 m) z tehdejší NDR. Jeho další úspěchy čítají stříbro na MS na velkém můstku v roce 1970, vítězství v Intersport turné rok poté, bronz na historicky prvním MS v letech na lyžích a pátou příčku na ZOH v Sapporu.

Od roku 1974 působí jako trenér a z počátku ještě i souběžně skáče. "Řekl jsem si, že skončím okamžitě, jakmile mě porazí první junior," prohlásil Jiří Raška v denním tisku. Učinil tak v roce 1976 poté, co ho porazil František Novák. Skokanské lyže naposledy obul při závodě veteránů v roce 1979.

V letech 1994 – 1996 je společně s Medalem a poté Malcem trenérem české reprezentace. V devadesátých letech působil i jako trenér české reprezentace, mládeže a místopředseda Svazu lyžařů ČR. V anketě Svazu v roce 2003 byl zvolen českým lyžařem století, od Českého klubu fair play dostal za rok 2005 hlavní cenu za celoživotní činnost.

Přehled největších úspěchů

1968: ZOH, Grenoble (Francie), střední můstek, 1. místo
1968: ZOH, Grenoble (Francie), velký můstek, 2. místo
1970: MS, Vysoké Tatry (Slovensko), velký můstek, 2. místo
1970: MS, Vysoké Tatry (Slovensko), střední můstek, 8. místo
1971: Intersportturné, 1. místo
1972: MS, Planica (Jugoslávie), lety, 3. místo
1972: ZOH, Sapporo (Japonsko), střední můstek, 5. místo
2003: Nejlepší lyžař naší země 20. století, 1. místo

•  Jeho vrstevníci-skokani Jiřímu Raškovi neřeknou jinak než Franto. Překřtil jej Zdeněk Remsa, když poznamenal, že Raška má chůzi jako skokan František Felix.

•  Za vítězství na olympiádě dostal tajně deset tisíc korun a televizor. Nabízený automobil Škoda 1100 MB nesměl jako olympijský amatér přijmout, a tak rok jezdil s továrním číslem a poté "embéčko" se slevou koupil.

•  Jiří Raška podepsal Dva tisíce slov.

•  Spisovatel Ota Pavel o něm napsal 'Pohádku o Raškovi'.

•  Až po dlouhých třiceti letech dokázali naši hokejisté na olympiádě v Naganu navázat na jeho zlatou medaili ze ZOH v r. 1968 na středním můstku.

"Vzhledem k tomu, že jsem takové to válečné dítě a po válce byla chudoba, tak většina dětí a kluků se zabývala nějakými sporty, protože nic jiného nebylo. Navíc jsem pocházel z velmi chudé rodiny a neexistovaly žádné finanční možnosti, takže jsme se zabývali různými sporty. I když jsem dělal mnoho sportů, tak u mě zvítězilo lyžování. Začínal jsem s během, se sjezdem, ale pak vyhrál skok, protože jsme to měli tak nějak v rodině. Jako malý jsem sledoval svého strýce a staršího bratrance při závodech a nějak se mi to zalíbilo, připadalo mi to jako takový mužný sport. Zůstal jsem u něho a udělal jsem dobře, měl jsem štěstí."

"Aktivně jsem závodil dvacet let, z toho šestnáct let jsem byl v reprezentačním družstvu Československa. Zúčastnil jsem se dvou olympiád a tří mistrovství světa. Takže vzpomínky jsou krásné, a samozřejmě ty nejkrásnější vzpomínky mám na olympijské vítězství v Grenoblu v roce 1968."

Hlavní hrdina Pavlovy 'Pohádky o Raškovi' má dodnes mezi svými někdejšími největšími soupeři řadu přátel.
"Díky účasti na různých mezinárodních závodech jsem poznal mnoho kamarádů. Měl jsem také své velké konkurenty, rivaly. Zpočátku jsem vzhlížel k velikánům a potom, když jsem se dopracoval do světové špičky, tak mezi mé největší soupeře patřil Bjorn Wirkola z Norska, u kterého jsem byl letos v létě na oslavách jeho šedesátin. Jeho pozvání jsem velmi rád přijal, protože jsem se tam sešel s mnoha a mnoha závodníky, ať už starší generace, nebo s řadou svých vrstevníků, s nimiž jsem závodil. A byli i další. Byl to Kankonen, závodníci z bývalé NDR, z Německa; Rakousko tehdy ještě nemělo tak silnou skokanskou základnu jako nyní. Byli tam také Slovinci – nebo Jugoslávci –, kteří v tom měli také silnou tradici a samozřejmě také Seveřané."

Z tuzemska pak Jiří Raška jednoznačně nejvíce vzpomíná na svého trenéra Zdeňka Remsu.
"Když začal Zdeněk Remsa v roce 1960 trénovat reprezentaci, tak se tam sešla velmi dobrá parta mladých kluků; bylo nám od šestnácti do dvaceti let a byla to opravdu bezvadná doba. Díky tvrdé práci, kterou nám trenér Remsa ordinoval, jsme se vypracovali a ve světě nám neřekl nikdo jinak než 'Remsa-boys' a když jsme kamkoliv přijeli na závody, tak se vždy soupeři děsili, že nás přijelo osm nebo deset a že je tím pádem posuneme o několik míst dozadu."

A právě dobrá parta stála podle Rašky za úspěchem československých skokanů v 60. a 70. letech minulého století.
"Byla to tvrdá práce v přípravě, v tréninku; i když je to sport individuální, tak musí být dobrá parta a kolektiv, který musí spolupracovat a ne si nějak závidět nebo mít vůči sobě nějakou zášť. V kolektivu se vždy překážky řeší daleko lépe, než jednotlivě."

Dnešní stagnaci svých mladších následovníků ale Jiří Raška nevidí jen v nedostatečně stmelené partě, kořeny jsou podle něj hlubší.
"Podle mého názoru dnes mladí lidé nevěnují takovou pozornost přípravě a nejsou ochotni podstoupit tak tvrdou řeholi. Samozřejmě že je jiná doba, jsou jiné tréninkové možnosti a metody. Ale myslím, že jde v první řadě o zaujetí, o žití tím sportem. V dnešní době, kdy má mládež mnoho jiných lákadel, se mladí nedokáží na sport koncentrovat jako my dříve,"
říká český 'Lyžař století', Jiří Raška.

(Zdroj: české a zahraniční weby, redakčně upravováno/ ID)

  Jaroslav Sakala

Český fenomenální skokan, mistr světa v letech na lyžích a bronzový olympijský medailista Jaroslav Sakala se narodil 14. července 1969 v moravskoslezských Holčovicích v podhůří Nízkého Jeseníku. Na podzim roku 2008 přebírá tento v 90. letech mimořádně úspěšný sportovec po svém předchůdci Pavlu Mikeskovi funkci hlavního trenéra českého reprezentačního družstva žen ve skoku na lyžích. V částečně zjitřené atmosféře osobních vztahů, která současné poměry ženského, ale především obecně skokanského sportu v České republice provází, se tak Jaroslav Sakala chápe náročného úkolu v neméně náročných podmínkách. Je zapotřebí stabilizovat výkonnost a motivovat mladé svěřenkyně v reprezentaci, stejně jako nastavit efektivnější systém činnosti ve skokanské branži.

Se skokanskou kariérou začíná jako desetiletý chlapec. Svůj první větší úspěch však zažívá až ve dvaceti letech, když v kanadském Thunder Bay nahlíží do první desítky výsledkové listiny (9. místo), po zbytek sezóny podobný výsledek nepředvádí. O rok později vylepšuje své nejlepší umístění v Trondheimu (7. místo), ale ani tato sezóna nebyla o moc zdařilejší než předchozí. Během sezóny v letech 1991/1992 se umisťuje do první desítky již šestkrát. Na Zimních olympijských hrách v Albertville (1992) získavá český skokanský tým Tomáš Goder, František Jež a Jiří Parma společně s Jaroslavem Sakalou bronzové medaile v závodech družstev.

Následující dvě sezóny jsou pro Jaroslava Sakalu nejúspěšnější. V té první (1992/1993) vítězí v obou závodech v Tauplitz/Bad Mitterndorfu, obsazuje 2., resp. 3. místo na akci mistrovství světa ve švédském Falunu, dosahuje na 2. místo v Lahti a Innsbrucku, v norském Oslu končí bronzový. V celkovém hodnocení světového poháru se umisťuje jako druhý v pořadí za Andreasem Goldbergerem. Nadcházející úspěšnou sezónu 1993/1994 korunuje vítězstvím na Mistrovství světa v letech na lyžích (Planica, 20. března 1994) a 1. a 2. místem v závodech světového poháru v Liberci. Ve světovém poháru mu náleží celkově čtvrtá příčka. Na Zimních olympijských hrách v Lillehameru končí sedmý na velkém a třináctý na můstku malém (K90).

V sezóně 1994/1995 zažívá Jaroslav Sakala citelný výkonnostní propad. V první desítce nejlepších světových skokanů se umisťuje pouze v Oberstdorfu (5. místo), v následujících dvou sezónách 1995/96 a 1996/97 podobného umístění dosahuje ještě desetkrát, z toho dvakrát na stupních vítězů, poté však mezi světovou špičkou již nefiguruje.
V roce 2000 se přesto dvakrát připomíná – lety na lyžích v Bad Mitterndorfu nastupuje v roli předskokana, nicméně přistává na hranici 205 metrů!… v červenci během 23 hodin a 7 minut absolvuje sto skoků o celkové délce 9135 metrů a zapisuje se tak do Guinnessovy knihy rekordů.
Kvůli problematickým vztahům s Českým lyžařským svazem zvažuje možnost reprezentovat za jinou zemi. Posledního velkého závodu se účastní 9. března 2002 na české domácí půdě v Harrachově při Mistrovství světa v letech na lyžích, kde se loučí dvaadvacátým místem. Konec své sportovní kariéry oznámil 8. května 2002.

Po ukončení aktivní kariéry se i nadále pohybuje v prostředí skoků na lyžích. V roce 2003 obdrží od tehdejšího trenéra české reprezentace Jána Tánczoše nabídku na post asistenta. Tuto nabídku odmítá, nesouhlasí se složením realizačního týmu. Rok poté usiluje o účast v konkurzu na funkci trenéra české skokanské reprezentace. Tím se však nakonec stává Slovinec Vasja Bajc. Jaroslav Sakala studuje trenérskou školu v Olomouci a žije představou, že se jednoho dne ke skokům na lyžích jako trenér přeci jen vrátí.

Od ledna 2005 byl vlastníkem a ředitelem serveru Skoky.cz. Web se pravidelně dostával do ostrých sporů se skokanským úsekem Svazu lyžařů ČR a 15. května 2006 ukončil činnost.

Mistr světa v letech na lyžích a olympijský medailista Jaroslav Sakala má pověst rebela. Právě slovem 'Rebel' pojmenovala Česká televize profil jeho osoby a Lidové noviny jej vylíčily jako muže, který: "... poznal do sytosti oslnivou slávu i omamnou vůni peněz. Před časem se mu však rozpadlo manželství a někdejší tchán ho připravil o všechny úspory. Z milionáře se rázem stal muž, kterému zůstaly pouze dluhy. Bydlel v chátrající chalupě, kde v zimě zamrzala voda, a dokonale poznal, jak chutná život na samém dně."

V anketě Českého svazu lyžařů o domácího lyžaře století skončil na osmém místě. Ze skokanů jej předčili pouze vítěz Jiří Raška a bronzový Pavel Ploc.

V roce 1998 prodal bronzovou medaili z Olympijských her v Albertville a polovinu částky věnoval obci Holčovice na Bruntálsku, která byla o rok dříve postižena katastrofálními povodněmi.

Skokan Jaroslav Sakala se proslavil tím, že v roce 1994 jako první český skokan překonal hranici 200 metrů a ve stejném roce se stal mistrem světa v letech na lyžích.

Jaroslav Sakala je jedním ze stěžejních protagonistů týmu osobností "Modrých dnů", který se na území Vysočiny věnuje dětem, postiženým sociální patologií.

Několik střípků z rozhovoru s Jaroslavem Sakalou (exkluzivně pro PAYO webzine, 2006)...

Mně osobně se líbí, že kolem skoků vznikla v současnosti taková skvělá parta osobností, které v minulosti něco dokázali. Tím myslím nejen Vás, ale třeba také Františka Ježe, nebo Jakuba Jiroutka. Myslím si, že teď v českém týmu funguje opravdu skvělá nálada. Alespoň to tak zvenčí cítím. Jak celou atmosféru v týmu hodnotíte vy?
Mělo to přijít mnohem dříve, dnes bychom tak určitě nesledovali pouze Jakuba Jandu, ale také J. Sucháčka, J. Kahánka a další, kteří ten stereotyp v přípravě zkrátka nezvládli. Mnoho činovníků stále zůstává na místech, kde je potřeba lidí s modernějším přístupem. Takových, kteří nebudou pracovat jen ze setrvačnosti.

Často jste kritizoval naše bývalé kouče, kteří preferovali staré tréninkové metody apod.. Nakonec se ukázalo, že jste měl pravdu. Ovšem díky těm téměř deseti hluchým letům se naše skoky, řekl bych, teprve odrazily ode dna. Já ale vůbec nechápu, jak nám mohl takhle "ujet vlak", když jsme vždycky patřili mezi tradiční dobyvatele těch nejvyšších pozic?
Zatím skáče na světové úrovni pouze jeden Čech. To nepovažuji za odraz ode dna. Je to spíš výsledek individuálního přístupu, ale pokud tento jediný skokan bude vzorem pro ty další, kteří mohou nyní po dlouhé době sami vidět, že i u nás je možné se do špičky dostat, pak se v příštích letech dočkáme dalších "Jandů".

Nezapomenutelným zážitkem je pro mě stále vaše vítězství na MS v letech na lyžích. Trošku mě mrzí, že se na tenhle výborný úspěch tak trochu zapomnělo. To by se třeba v Německu asi těžko mohlo stát. Když se např. dívám na závody SP, tak třeba takový D.Thoma se těší velkému uznání. Myslíte si, že je to součást takové té české povahy? Myslím tím tedy rychlé zapomínání na blízkou minulost? Měl jste třeba pocit, že se třeba naopak na vašem úspěchu (jak se říká) přiživil někdo jiný?
:-)… nevím, jak hodnotit povahu Čechů. Nemyslím, že je to právě v tom. Německá televize, když už vysílá přenosy světového poháru, tak prostě stojí o co nejlepší komentář. Komentátor, který nikdy neskočil z můstku, neochutnal pocit skokana na věži před skokem, při vítězství apod., jednoduše nedokáže diváka tak přikovat k obrazovce. Pochopili jsme to při komentování hokejových a fotbalových zápasů a pokud naši prorazí do světové špičky v širším kádru, pak doufám, že i naše TV využije bývalé skokany daleko častěji a komentáře např. české verze Eurosportu budou minulostí :-). Na každém úspěchu vydělá spousta dalších lidí, někteří právem, jiní se prostě jen svezou.

Za posledních patnáct let jste byl vlastně naším absolutně nejlepším skokanem, přitom jste se (alespoň mám ten pocit) vyhýbal všemožným mediálním taškařicím. Domníváte se, že tenhle mediální svět může skokanovi nějakým způsobem uškodit?
Jde o to, jak blízko si media pustíte. Já jsem např. kdysi točil pořad pro TV, kde se mě redaktor zeptal, zda jsem někdy nějaký problém řešil alkoholem. Já odpověděl, že ano, že každý si někdy potřebuje vyčistit palici. Sestříhali ten dokument tak, že ze mě udělali alkoholika, který vše řeší s lahví v ruce. Můžu říct, že od té doby jsem byl velmi opatrný na to, jak odpovídám a komu. Kvůli tomuto pořadu jsem se trochu vyhýbal novinářům.

Dokonce mám pocit, že jste se poté tak trochu stáhl do ústraní, což některým lidem asi vyhovovalo, že? Některé české tiskoviny vás dokonce označovali za "rebela"…
Rebel proto, že jsem prosazoval změnu přípravy. Metody tréninku, kterých si zkrátka nešlo nevšimnout u vyspělejších manšaftů. Od roku 1996 jsem se začal připravovat sám a tím jsem mnoho lidí poštval proti sobě. Dnes Jakuba Jandu nechali připravovat individuálně, pochopili, že je schopen zajistit si přípravu takovou, na kterou Český svaz zkrátka nemá, ale pro úspěch je nezbytná. Trvalo to, ale pochopili, tak to rebelství snad k něčemu bylo :-).

(Zdroj: české a zahraniční weby, redakčně upravováno/ ID)

  Jakub Janda

Český skokan na lyžích, narozen 27. dubna 1978 v Čeladné poblíž Frýdku-Místku.
Ski club: Dukla Frenštát pod Radhoštěm
Osobní web: www.jakub-janda.com (česky)
Skáče na lyžích značky Elan

Jakub Janda vyhrál v zimní sezóně 2005/2006 jako první Čech v historii seriál Světového poháru ve skoku na lyžích. Ve stejné sezóně přidává ke svým sportovním triumfům rovněž vítězství z prestižního Turné čtyř můstků (dva závody se konají v Německu – Oberstdorf a Garmisch-Partenkirchen a dva v Rakousku – Innsbruck, Bischofshofen), kterým tak po 35 letech navazuje na první historické vítězství Jiřího Rašky v tomto klání z roku 1971, tehdy pod názvem Intersportturné.

Jakub Janda může být vzorem především pro začínající sportovce, zejména úsilím, díky němuž se dokázal vypracovat mezi absolutní světovou špičku ve své sportovní branži. Tento – jak sám uvádí na svých webových stránkách – skromný, vstřícný, vytrvalý a tvrdohlavý mladý muž je původcem návratu českého skoku na lyžích na nejvyšší příčky světových klání po desetileté stagnaci od dob generace Sakaly, Parmy, Ploce a Ježe... nemluvě o triumfech Jiřího Rašky na konci šedesátých a Karla Kodejšky v polovině let sedmdesátých.

Do seriálu Světového poháru vstupuje v roce 1996 (Harrachov) se svým umístěním na konci startovního pole. První body získavá 9. března 1997 (Lahti), v následujících sezónách zřídka kdy prochází úvodním kolem. Výraznější úspěch zaznamenává teprve 29. listopadu 1998 v Lillehammeru, kde končí na 13. pozici. Mezi desítku nejlepších skokanů vstupuje 9. března 2001 (Trondheim) a o dva roky později v domácím prostředí již atakuje se svým třetím nejlepším hodnocením dokonce stupně vítězů (11. ledna 2003, Liberec). Na leteckém můstku v Planici pak 20. března 2003 vytváří nový český rekord s hodnotou 209 metrů.

K zásadnímu průlomu v kariéře dochází v sezóně 2004/2005 s nástupem slovinského trenéra Vasji Bajce, který stál rovněž za největšími úspěchy japonských skokanů na konci 90. let dvacátého století. Pod vedením nového kouče Jakub Janda získává několik druhých a třetích míst a ve všech závodech (mimo úvodních skoků v Kuusamu) se probojoval do první desítky. Díky 3. místu v Innsbrucku se ocitá jako první český skokan po dvanácti letech na stupních vítězů Turné čtyř můstků. V konečném pořadí Světového poháru obsazuje 6. místo, když po třinácti závodech nasbíral více bodů než za celou předchozí kariéru.

Svého prvního vítězství v seriálech Světového poháru se dočkal 23. ledna 2005 v německém Titisee-Neustadtu, na Mistrovství světa v Oberstdorfu pak vybojoval stříbrnou na středním a bronzovou medaili na můstku velkém.

Ještě výraznější jsou jeho výkony v následné letní sezóně. Vyhrává polovinu z osmi závodů a jako první Čech v historii i celou letní Grand Prix 2005. V zimní části sezóny navazuje na své letní tažení neméně úspěšně – vítězí v úvodním klání Světového poháru v Kuusamu a poprvé ve své kariéře obléká žlutý trikot průběžně vedoucího závodníka. Téhož roku Jakub dopřává po jedenácti letech díky svému triumfu v Harrachově fanouškům i vítězství českého skokana v domácím závodě Světového poháru.

Na přelomu kalendářního roku, v zimní sezóně 2005/2006, přichází na slavné sérii Turné čtyř můstků (srovnatelné s Mistrovstvím světa) Jakubův druhý největší životní úspěch.
V Oberstdorfu musí skákat proti vítězi kvalifikace Andreasi Widhölzlovi, jelikož byl z kvalifikace vyloučen vinou nepovoleného poměru mezi délkou lyží a svou váhou. Duel však vyhrává a celkově končí třetí. Po prvním závodě ztrácí na vedoucího Janne Ahonena přes osm bodů. V následujících závodech již kvalifikace úmyslně vynechává a nastupuje vždy proti jejich vítězům.
V Garmisch-Partenkirchenu vyhrává, k Ahonenovi se však přiblížuje jen o dva body.
K dramatickému průběhu dochází při klání v Innsbrucku. V prvním kole nastupuje právě proti Ahonenovi a ačkoliv duel těsně prohrává, do finále postupuje jako jeden z "lucky losers" (pět nejlépe ohodnocených poražených skokanů). Na vedoucí pozice útočí až z dělené 13. příčky. Ve druhém kole však předvádí nejdelší skok dne a dosahuje tak na průběžnou druhou pozici, Ahonen končí šestý a Janda vede před posledním závodem o dva body.
Finále v Bischofshofenu začíná pro Jandu dalším dramatickým soubojem s Ahonenem, vítězem kvalifikace. Finskou skokanskou legendu v úvodním kole poráží, ale svůj náskok zvyšuje pouze o jediný bod. Ve druhém kole Ahonen dolétá na značku 141,5 metru, Janda odpovídá skokem o 2,5 metru kratším. Závod vyhrává Janne Ahonen, ale v konečném účtování Turné dochází k nevídané situaci: po tradičních osmi skocích nastřádali oba rivalové 1081,5 bodů a poprvé v historii má Turné čtyř můstků dva vítěze. Český reprezentant Jakub Janda tak dosahuje druhého celkového vítězství v historii těchto závodů. Prvním českým vítězem byl před 35 lety Jiří Raška.

I když je Jakub Janda více skokanem než letcem, svoje kvality prokázal i na MS v letech na lyžích (2006) v Bad Mitterndorfu, kdy obsadil s bodovým ziskem 717,7 bodů konečné sedmé místo. Ve čtyřkolovém závodě se mu nejvíce povedl závěrečný skok, kterým doplachtil do vzdálenosti 200 metrů a o jednu příčku v celkovém pořadí porazil i Janneho Ahonena.

Po Mistrovství světa v letech na lyžích a krátce před započetím Olympijských her v Turíně dochází u Jakuba Jandy k poklesu formy. V Zakopaném se poprvé v sezóně nevešel mezi deset nejlepších skokanů a ani další průběžné výkony nejsou přesvědčivé. Jeho sportovní výsledky nepříznivě ovlivňují také rozbroje v českém skoku. Trenéra reprezentace Vasji Bajce se dotkla kritika některých činovníků českého skoku, Bajc zvažuje, zda pojede na olympiádu a tato informace pronikla až k novinářům. Jakub Janda později přiznává, že negativní publicita a atmosféra nejistoty se podepsala na jeho psychice i standardních výkonech. V prvním olympijském závodě končí třináctý, ve druhém závodě uzavírá první desítku.

Úkolem pro zbytek sezóny bylo uhájit vedení ve Světovém poháru. Ačkoli Janda nepředvádí tak suverénní výkony jako v první půli sezóny, neustále zvyšuje svůj náskok na hlavního rivala Janne Ahonena. Českému skokanovi nahrává i fakt, že se Ahonen potýká se ztrátou formy a především motivace. Finská skokanská legenda Ahonen nedosahuje při své poslední účasti na olympijských hrách ani na vytoužené zlato a nechává se slyšet, že zvažuje konec kariéry. Jakub Janda si na Severském turné potřebuje vypracovat co největší náskok před poslední dvojicí závodů na leteckém můstku v Planici. Jandově skokanskému stylu totiž lety na lyžích nevyhovují a v médiích opakovaně prohlašuje, že by již rád v Planici nikdy neskákal. V Severském turné končí celkově šestý a před lety na lyžích navyšuje svůj náskok na 175 bodů. Janne Ahonen musí jeden ze dvou posledních závodů vyhrát a ve zbývajícím skončit nejhůře druhý. Když při sobotním startu v Planici končí Ahonen jedenáctý, definitivně ztrácí šanci na celkové vítězství. Jakub Janda do závěrečného nedělního závodu již nenastupuje a stává se prvním českým skokanem v historii, který vyhrál Světový pohár.

(Zdroj: české a zahraniční weby, redakčně upravováno/ ID)

  Roman Koudelka

Český skokan na lyžích, narozen 9. července 1989 v Turnově.
Ski club: LSK Lomnice nad Popelkou
Osobní web: www.roman-koudelka.com (česky)
Skáče na lyžích značky Fischer

(text bude doplněn)...

  Adam Małysz

Polský skokan na lyžích, narozen 3. prosince 1977 ve Wisłe.
Ski club: KS Wisła Ustronianka
Osobní web: (bude doplněno)
Skáče na lyžích značky Fischer

(text bude doplněn)...

  Matti Nykänen

Finský skokan na lyžích, narozen 17. července 1963 v Jyväskylä.
Ski club: (bude doplněno)
Osobní web: (bude doplněno)
Skákal na lyžích značky Kneissl a Elan

(text bude doplněn)...

  Janne Ahonen

Finský skokan na lyžích, narozen 11. května 1977 v Lahti. Závodní činnost ukončil v roce 2008.
Ski club: Lahden Hiihtoseura
Osobní web: www.janne-ahonen.com (deutsch)
Skákal na lyžích značky Atomic

(text bude doplněn)...

  Pavel Mikeska

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  František Jež

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Karel Kodejška

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Jiří Parma

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Pavel Ploc

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Zdeněk Remza

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

  Dalibor Motejlek

PR text – bude obratem doplněno.

(text bude doplněn)...

(ID)